Z historie

Pěkný článek o knihovnách v naší obci a jejím okolí vyšel v prvním čísle obecního zpravodaje v roce 2007. Autorem je pan Josef Václavík, bývalý kronikář Francovy Lhoty.

O naší místní knihovně

Máme v obci místní knihovnu, která už léta slouží občanům, kteří rádi čtou pěkné knížky a chodí si je tam půjčovat. Považují službu knihovny za tak normální, běžnou, jakoby tomu bylo odjakživa a málokdo se zamyslí nad tím, kdy a jak tyto veřejné knihovny vznikaly. Je to už více než sto let. Jejich začátky nutno hledat v období zhruba kolem roku 1880 ve většině případů ve spojitosti se školou, s národně cítícími učiteli i faráři ve farnostech. V tomto období na našich venkovských školách byli už téměř všude učitelé, kteří měli tehdy předepsané vzdělání (dřívější tzv. nouzoví učitelé, kteří byli vlastně řemeslníci a učili při svém zaměstnání, byli postupně posíláni do tzv. penze z milosti a nahrazeni řádnými učiteli). A tito učitelé ve spolupráci s knězi, kteří ve škole učili náboženství se snažili pomoci dětem k lepšímu vzdělání zakládáním školních knihoven, aby se četbou rozšiřovaly obzory žáků a nejen jich, ale i jejich rodičů, kteří si také knížky půjčovali a četli. Ve většině obcí pak byly tyto školní knihovny i základem budoucích knihoven obecních, které postupem času vznikaly. V některých městech a velkých obcích však už kolem roku 1880 vznikaly i čtenářské spolky a knihovny na základě spolkových stanov s pevným řádem jejich činnosti a musely být schváleny nadřízeným úřadem. Jednou z nejstarších takto zřízených veřejných knihoven, je knihovna na Novém Hrozenkově, která byla založena v roce 1882, má uchovány všechny zakládající doklady a letos oslaví 125 let svého trvání.

U nás ve Francově Lhotě založil školní knihovnu začátkem roku 1883 místní farář P. Josef Fajstl, když z vlastních prostředků zakoupil prvních asi padesát knih a předal je učiteli Josefu Merlíčkovi jako základ školní knihovny. Je to zapsáno v I. dílu školní kroniky založené Merlíčkem r. 1880 (kronika je v okres. archívu). Zpočátku byla tato knihovna umístěna na faře, kde bylo více místa, než ve vedlejší první škole, která už dosluhovala a chystala se stavba nové školy, což se uskutečnilo v roce 1895. Z vypravování své maminky vím, že knížky si na faru chodili půjčovat i dospělí.

Když v roce 1905 byla vydána od F.V.Peřinky Vlastivěda moravská - okres Valašskokloboucký u jednotlivých obcí je v popisu školy vždy uvedeno, zda měla a jak velkou školní knihovnu. Ve Francově Lhotě měla k tomuto roku škola knihovnu o 156 svazcích. U Valašské Senice a Pulčína není o školní knihovně zmínky. U Střelné je např. psáno, že knihovnu školní založil učitel Beda Kovařík, počet svazků neuveden a že začal psát i školní kroniku. Zajímavý údaj je u Horní Lidče, kde je k roku 1905 uvedeno, že školní knihovna s lidovou má přes 200 svazků. V Lidečku je uvedeno, že školní knihovnu založil učitel Jindřich Jelínek a v roce 1905 měla 175 svazků. Ve Valašských Příkazích založil školní knihovnu r. 1890 učitel Tomáš Kočík a v roce 1905 měla 150 svazků. Ve Študlově školní kroniku a knihovnu založil v roce 1891 učitel František Koncer, svazky nejsou uvedeny. V Lačnově založil knihovnu i kroniku nadučitel Vincenc Bortel , v r. 1905 měla 140 svazků. Takový byl stav školních knihoven v našem nejbližším okolí v uvedeném roce. Ve školní kronice pulčinské je zapsáno, že roku 1922 byla na Pulčinách založena učitelem J. Koryčánkem Veřejná obecní knihovna se základním stavem 70 svazků.

Jak to bylo po roce 1905 s knihovnou školní nebo už obecní, nevíme. Až do třicátých let minulého století není žádných dokladů, tehdejší starosta Antonín Kocourek v obecní kronice popsal průběh I. světové války, ale za dalších starostů Dorňáka a Juráčka se nepsalo nic. Zápisy pokračují až po II.světové válce. Avšak veřejná obecní knihovna zde byla i v době první republiky, od konce třicátých let si ji pamatuji a chodili si tam půjčovat dospělí i mládež. Byla umístěna na obecním úřadě v domě čp.32 (dnes zbořeniště u Husků) a byla umístěna ve dvou zadních místnostech a tehdy už dost obsažná. V té době, a to do padesátých let, byl knihovníkem Josef Dorňák z čp.205. Knihovna bývala otevřená jednou týdně, odpoledne, ale jen na podzim a v zimě, protože tehdy byli všichni zemědělci a když byla práce na poli, na čtení nebyl čas.

Po vzniku Československé republiky byl v roce 1919 vydán zákon o veřejných knihovnách, který upravoval povinnosti obcí přispívat na jejich údržbu, nákup knih a odměnu knihovníkovi. V podstatě šlo o to, že by obce přispívaly na knihovnu ze svého rozpočtu 0,50 až 1,- Kč ročně za jednoho obyvatele a z tohoto se měly hradit jak nákup knih, tak i odměna knihovníkovi i vybavení knihovny, což pro menší obce bylo málo platné.

Spisovatel Jiří Mahen, který byl knihovníkem Městské knihovny v Brně, založil spolu s několika přáteli v roce 1927 Spolek veřejných knihovníků, jehož pomocí se snažili řešit problémy knihoven zvláště na Moravě. A také mimo jiné organizovali i kursy knihovníků z venkovských obcí. O této době, kdy Mahen vedl spolek knihovníků, je ve Vlastivědném věstníku Moravském, ročník 1966 uveřejněna práce Aloise Šímy s názvem Jiří Mahen, přítel knihovníků. Je tam jedna zajímavá zmínka z kurzu knihovníků konaném v Telči, kde Mahen v dopise příteli se zmiňuje, že účastník, který udělal dobře zkoušku, dostane místo knihovníka ve Frantových Lhotách s ročním platem 116,- Kč.

Časté politické změny v průběhu uplynulého století, okupace nacisty, druhá světová válka, rok 1948, vždy se nějak odrážely i v knihovnách, kdy se například některé knihy musely vyřazovat, či jinými nahrazovat. Ve svém celku však v druhé polovině minulého století stát převzal veřejné knihovny do své péče a zabezpečoval jejich provoz . Docházelo čas od času k různým změnám, např. budování střediskových knihoven, které měly zajišťovat i oběh či výměnu souborů knih mezi jednotlivými knihovnami, nákup knih atd. Zase nastala změna - po více jak sto letech místní knihovny opět připadly obcím a městům. Od 1.1.1997 rozhodnutím Okresního úřadu Vsetín připadla knihovna do správy obce se vším všudy od nákupu knih, vybavení, odměny knihovníka a dalších nákladů. O vše se musí postarat obec. Náklady na vše jsou nyní určitě vyšší než byla kdysi ta jedna koruna za jednoho obyvatele.

Dnes je knihovna dobře vybavena a lidé ji rádi navštěvují. K dispozici jsou i počítače připojené na internet.

Přehled knihovníků v místní knihovně:

1938 - 1960 Josef Dorňák

1961 - 1997 Jan Zimek

1998 - 2001 Pavla Fichtelová

2002 - 2016 Miroslav Trlica

2017 - 2020 Mgr. Irena Kopecká

od 2021 - Alena Silvestrová

Z obecních kronik vybral Josef Václavík


Vytvořte si webové stránky zdarma!